Odsouzeni ke špionáži

Kriminální politické činy blízké i vzdálenější minulosti nejsou vždy pro autora vděčným tématem. Takovému dílu předchází nejprve systematické studium, pak důsledné zpracování rešerší, porovnání s historickými zdroji, samotná tvorba díla a nakonec, ale ne v poslední řadě, přidání toho vlastního, toho exkluzivního, co v dějinných souvislostech jiný autor neviděl.
„Špioni – schůzka s osudem" (v slovenském originále Odsúzeni na špionáž) nabízí pohled na dosud zcela neobjasněné politické činy, převraty, špionáže, udávání, výslechy, procesy a likvidace, tedy vesměs události, o kterých se ještě donedávna důsledně mlčelo. Od procesu se Slánským a dr. Miladou Horákovou přes tajemnou „postelovou" agentku Vierku, semínkového generála Sejnu, zákulisí mocenského boje o post prvního tajemníka ÚV KSČ a chystaný puč v roce 1967 až po dramatický rozpad SSSR se všemi následky nás autor vede dosud relativně neznámými úseky českých, slovenských i světových dějin. Mimořádně zajímavá je tzv. americká část studie o špionáži, agenti v USA a skici jejich lidského profilu.
Ne všechno v dějinách je takové, jak se nám snaží prezentovat autoři učebnic, ne všichni špióni jsou lidé s nadprůměrným IQ a hrdinové s neochvějnou morálkou. Jedná se spíšr o naopak, i když ne všichni odsouzení jsou gauneři a lotři, jak se je roky snažil vykreslovat současný tisk a političtí přisluhovači.
JUDr. Artúr Soldán se při tvorbě knihy „Špioni – schůzka s osudem“ důsledně držel pravidel, která pomáhají vystavět zajímavé, zvláštní, faktograficky věrné, ale i literárně podnětné dílo. Samotnému studiu českých a slovenský archivů věnoval osm (!) let života, setkal se s mnoha žijícími hrdiny knihy i se svědky událostí osobně, s mnoha udržoval a dodnes udržuje korespondenci. Díky jeho poctivé práci a vlastnímu názoru na věc se špetkou příslovečného autorského humoru vzniklo dílo, které zaujme zejména mladé lidi, obdivující Západ a netušící, že na Slovensku a v Čechách dodnes žijí lidé, kterým se v dějinách Západu podařilo udělat pořádnou díru.