Stíny Valbone

Redakce

Ivan Černý: Stíny Valbone

Aneb: Kdo má na rukou krev trojice českých studentů...


Knižní novinka Josefa Habase Urbana navazuje na úvodní thriller Návrat do Valbone. Neuvěřitelný, jedinečný příběh, jenž řešil letitou záhadu zmizení tří českých studentů v roce 2001 v Albánii, vzbudil okamžitě zájem nejen v čtenářských kruzích. K dílu se pochvalně mj. vyjádřili režiséři jako Emir Kusturica, Jiří Svoboda nebo Nikolaj Lebeděv. Drama má tematicky mezinárodní kontext, odehrává se nejen v Albánii, kde se studenti za záhadných okolností ztratili v horách, ale i v Kosovu, Srbsku, Černé Hoře, Švýcarsku, USA a samozřejmě v České republice. A právě nyní vychází v pražském nakladatelství Olympia volné pokračování příběhu – Stíny Valbone, jenž se tématem i zpracováním zcela vymyká běžné domácí i zahraniční produkci.

Milan Špalek, baskytarista a textař skupiny Kabát, jenž je autorem předmluvy o knize napsal: Velmi mne překvapilo, že příběh tří studentů dostal pokračování v podobě knihy Stíny Valbone. Člověka až mrazí, že je to příběh podle skutečné události. Ztratili se tři občasné České republiky, vlastně ještě děti. Nikdo nebyl za to, co se stalo, nebyl potrestán. Vypadá to, že jediní, kdo se chtěli dopátrat pravdy, byli rodiče a autor této knihy, rozhodně ne naše bezpečností složky.



Urbanovy Stíny Valbone začínají v okamžiku, kdy hlavní hrdinka příběhu nalezne na zadním sedadle vozu fotografii přítele, jenž zahynul při pátrání po ztracené trojici studentů před rokem v albánském Prokletije. Datum v rohu je však sotva týden staré. Druhá cesta na místo zločinu se stává nevyhnutelností. Hrdinka zatím netuší, jak daleko sahají nitky albánské mafie a že program, jež si sama vytýčila, naplánoval ve skutečnosti někdo jiný.

Kniha, jež má 280 stránek, je doplněna výmluvnými ilustracemi Milana Pecáka, které čtenáře do děje do děje fascinujícího příběhu ještě více ponoří. Za úvodní díl Urban obdržel Krameriovu cenu za literaturu a investigaci. Auror se pátrání po “ztracených“ studentech věnoval na přání matky zmizelých bratrů Pavelkových a bratra pohřešovaná Lenky Tučkové několik let. Jeho závěry, že se stali oběťmi kosovského gangu, jenž obchodoval s lidskými orgány, potvrdili nejen svědci na místech událostí, kam se autor osobně vydal, ale i vyšetřovatelé případu, ve kterém beze stopy zmizeli stovky lidí.


Není náhodou, že před krátkým časem přinesla zahraniční média zprávu, že kosovského prezidenta Hashima Thaciho obvinili v Haagu z válečných zločinů. Jako velitel UCK (Kosovské osvobozenecké armády ) se měl podílet na etnických čistkách, v rámci kterých se provozoval mj. tzv. „organ trafficking“, kšeftování s orgány. A právě v této síti uvízli i čeští studenti. Emir Kusturica k příběhu říká: „Mistrovsky napsaný román. Evropa nechtěla nikdy věřit faktům o odebírání orgánů živým lidem, i když to bylo zřejmé i po oficiálních varováních některých evropských parlamentů. Ano, orgány byly odebírány Srbům, později turistům hledající dobrodružství jak v Albánii, tak Kosovu.“

Josef Habas Urban je veřejnosti znám jako spisovatel a scénárista např. Habermannova mlýna (režie Juraj Herz) či 7 dní hříchů (režie Jiří Chlumský). Snad se i drsná strory z albánského Valbone dočká filmového hábitu. „Zájem režisérů je značný,“ říká Urban. „Vyvolávané duchy kolem coronaviru však filmařské práci nepřejí.“