Příběhy z taxišuplíku

Milan Vobliza

Nečekejte vyprávění o taxislužbách jako takových, o řidičích, co provozují klasickou taxislužbu, o problémech s touto profesí spojených. Byl jsem registrován jako řidič smluvní přepravy osob, což je takový luxusnější zástupce taxislužby na trochu jiné úrovni. To jsou elegantní vozy, perfektně oblečení řidiči, kteří jsou jazykově vybaveni, se společenským chováním. Na pražském ruzyňském letišti jsem takto fungoval bezmála dvacet let. Ovšem s příchodem AAA TAXI magistrát ze všech řidičů na letišti udělal běžné taxikáře a smluvní řidiči zůstali pouze u velkých hotelů. Nicméně tuto živnost jsem provozoval, něco o ní vím, proto jsem se rozhodl vytáhnout z šuplíku své paměti některé zážitky, které jsem posbíral jako řidič automobilů vyšší třídy u mezinárodních hotelů, na pražském letišti a vlastně po celé republice, když jsem vozil velmi zajímavé osobnosti. Rád jsem si s nimi povídal, ještě raději jim naslouchal a o některé z oněch příběhů se nezištně podělím. Dokud si je ještě pamatuji…

Milan Vobliza patřil k zakládajícím členům hudební skupiny Mefisto, která vznikla v roce 1963. Skupina účinkovala v Divadle Rokoko a v Semaforu. V kapele hráli také hudební skladatel Karel Svoboda na klávesy a textař Zdeněk Rytíř na baskytaru. Milan Vobliza hrál v kapele na bicí a přidal se ke kapele také po jejím obnovení. Narodil se v roce 1945, absolvoval konzervatoř Jaroslava Ježka a vedle Mefista hrál i v dalších kapelách (Crystal, orchestr Václava Zahradníka). O historii Mefista a době, ve které patřila tato kapela k nejlepším v zemi, napsal knihu Mefisto a co všechno odnes čas..., kde vzpomíná na řadu osobností, s nimiž se jako hudebník setkal, počínaje Helenou Vondráčkovou a konče Václavem Neckářem. Příběhy z taxišuplíku jsou beletristickým zpracováním jeho vzpomínek na období, kdy se vedle hudby musel živit jako taxikář, a dává tak čtenáři zajímavým způsobem nahlédnout do tohoto zaměstnání, stejně jako do doby minulého režimu a 90. let minulého století.