Zpátky ve Cvokhauzu a... Za zrcadlem

Petr Žantovský

Cvokhauz, hezky česky řečeno blázinec, je v obvyklém významu léčebnapro jedince s psychickým postižením a není na něm pranic veselého čik posměchu vedoucího. Žantovského Cvokhauz je však metafora,postihující naši slovutnou přítomnost, plnou absurdních předpisůz Evropské unie, kampaní rozmanitých nátlakových „neziskových“ organizací,snahy o prosazení myšlenky mnohopohlavního světa, kde můžetestejně dobře být mužem, ženou, židlí nebo bramboříkem, hlavně když sehlásíte o rovná práva. Není divu, že se (nejen) autorovi jeví tento svět jako„archa bláznů“, kde všechny tradiční, navyklé přírodou, historií a kulturoudané zákonitosti přestávají platit, jsou zpochybňovány, a když se jichněkdo dovolává, je označen přinejmenším za zpátečníka, ne-li ještě hůře.